Z historie
Sokol má v Buštěhradě stoletou tradici. Ustanovující valná hromada se konala 4. srpna 1894. Cvičilo se v restauraci "U Koulů" (dnes již neexistující) a na dvorech statků. Bylo utvořeno družstvo pro výstavbu sokolovny, stavba byla započata v roce 1901, dokončena byla v roce 1903. Sokolský život v obci se rozrostl do dnes nepředstavitelných rozměrů. Sokolovna byla stále plná dětí i dospělých. Členové Sokola se zúčastnili všech Všesokolských sletů. Bohatý byl kulturní život. Pěvecký soubor, loutkové divadlo, ochotnický divadelní soubor, přednášky a taneční zábavy se staly stálou náplní sokolského života. Sokolskou činnost omezila 1. světová válka. Muži museli na frontu, zůstaly ženy, dorost a děti. Skončení války a získání státní samostatnosti přineslo sokolskému hnutí nový život. Sokolská činnost, založená na vlasteneckém cítění, byla nejmasovější činností v tělovýchově, sportu i v kultuře.
Bohužel přišel další krutý úder - německá okupace. Činnost Sokola byla zakázána, mnoho jeho věrných členů skončilo své životy v koncentračních táborech. Sokolská myšlenka a nadšení však nezmizely a v období poválečného optimismu se sokolský život dočkal nevídaného rozmachu. Důkazem byl XI. Všesokolský slet v Praze v roce 1948. Již ve stínu komunismu dalo nadšené vystoupení desetitisíců cvičenců jasně najevo celému národu postoj sokolů - věrnost myšlence státní nezávislosti, svobody a demokracie. Čtyřicetiletý komunistický teror však Sokola prakticky zlikvidoval. Většina majetku byla rozkradena, na dvě generace přerušená činnost způsobila, že dnes nemá Sokol mladé činovníky.
Po listopadu 1989 se mohla sokolská myšlenka znovu začít rozvíjet. Došlo i k nápravě některých křivd z minulého období. V roce 1991 získala Tělocvičná jednota Sokol Buštěhrad zpět do vlastnictví sokolovnu. Bez vody, elektřiny a sociálního zařízení, s otlučenými omítkami, děravou střechou a propadlým stropem. Bylo zapotřebí velkého nadšení a stovek hodin práce, aby se budova dostala do současného stavu. Všem, kteří se na tom podíleli, patří díky.
Čeněk Buk
![1903 - stavba sokolovny [nové okno]](/images/stranky/3/stavba.jpg)
![1903 - slavnostní otevření sokolovny v roce 1903 [nové okno]](/images/stranky/3/otevreni.jpg)
![Prapor Sokola Buštěhrad [nové okno]](/images/stranky/3/prapor.jpg)
![Cvičební sbor Sokola Buštěhrad 1918 [nové okno]](/images/stranky/3/cvsbor18.jpg)
![VIII. všesokolský slet v Praze 1926 - buštěhradští muži (v 1. řadě Šimandl, Žižka, Veselý, Babyka,...) [nové okno]](/images/stranky/3/slet26.jpg)
![Krajský slet v Kladně 1930 (Kindl, Mrázek a další buštěhradští muži opět v prvních řadách) [nové okno]](/images/stranky/3/slet30.jpg)
![Cvičení v Kolči v roce 1937 (buštěhradské ženy v 1. řadě - Kosová, Kindlová, Levá, Lukešová, ...) [nové okno]](/images/stranky/3/kolec37.jpg)
![Cvičení na dvoře sokolovny 1932 [nové okno]](/images/stranky/3/dvur32.jpg)
![Buštěhradské ženy v čele župy Budečské na IX. sletu v r. 1932 (Kindlová, Levá, Buková, ...) [nové okno]](/images/stranky/3/slet32.jpg)
![Šibřinky 1936 [nové okno]](/images/stranky/3/sibrinky.jpg)
![Župní slet v Kladně 1948 - buštěhradské ženy [nové okno]](/images/stranky/3/kladno481.jpg)
![Župní slet v Kladně 1948 - zleva Karel Cach, František Žižka (náčelník), Jarka Růžičková, Antonín Hanzlík [nové okno]](/images/stranky/3/kladno482.jpg)
